Portál krizového řízení pro JMK HZS Jihomoravského kraje - chování při mimořádných událostech Oficiální web Czech POINT

Historie

  • Vranov nad Dyjí
  • Zámek Vranov
  • Vranovská přehrada

Historie Vranova nad Dyjí

Vranov nad Dyjí (německy Frain) je městys nalézající se asi 16 km západně od okresního města Znojmo na břehu řeky Dyje. Původně bylo založeno jako osada pod zeměpanským hradem, postaveným na ochranu jižní hranice.
Dominantou obce je zámek, který se vypíná na 76 metrů vysoké skále. Obec má výrazně rekreační charakter jednak díky vyhledávané Vranovské přehradě a současně díky poloze obce na okraji Národního parku Podyjí.

Již v Kosmově kronice je k roku 1100 zmínka o hradu Vranov, s jehož historií je spjat vznik a vývoj obce a později městečka. Původně byl hrad zeměpanským majetkem, roku 1323 byl dán do zástavy Jindřichu z Lipé, později ho získali Lichtenburkové.

Za třicetileté války bylo městečko popleněno, ale hrad odolal švédskému dobývání. V r. 1665 vyhořel. Nový majitel Michal Jan II. z Althanu zahájil přestavbu původně gotického hradu na reprezentativní barokní zámek. Autorem projektu byl architekt evropského významu Jan Bernard Fischer z Erlachu. V průběhu 19. století, kdy panství vlastnily polské hraběcí rodiny Mniszků a Stadnických, byl vybudován rozsáhlý přírodně-krajinářský park.

Během své dlouhé historie městečko překročilo pomyslné hranice zámeckého podhradí zejména v 19. století, kdy jej proslavila právě vranovská kamenina typu wedgwood. V r. 1816 zakoupil majitel vranovského dominia Stanislav Mniszek místní výrobnu kameninového zboží průměrné kvality. Zdokonalení výrobní technologie a rozšíření produkce přinesly kýžený výsledek, třicátá a čtyřicátá léta se pro továrnu stala obdobím vrcholného rozkvětu. Vyráběl se rozsáhlý sortiment zboží masově pronikajícího na tuzemský i zahraniční trh – např. jídelní, toaletní, psací a kuřácké soupravy, ale i květináče, vázy, kávostroje a ohřívače. Koncem čtyřicátých a v průběhu padesátých let se ovšem začaly množit vážné výrobní a odbytové potíže a v r. 1882 byla továrna definitivně uzavřena.

Popis znaku

Na červeném štítě je hradební zeď ze stříbrných kvádrů bez cimbuří. Uprostřed je otevřená brána s vytaženou modrou mříží a po obou stranách malé branky půlkruhem zaklenuté a zavřené. Nad brankami vyčnívají nad zdí dvě okrouhlé věže rovněž stříbrné, každá s jedním polokruhově zaklenutým oknem v dolním poschodí a se dvěma obdélnými okny v horním patře, se třemi stínkami cimbuří a špičatou modrou střechou. Nad branou mezi věžemi hradební zeď, zvýšená jakýmsi polokruhovaným štítem, na kterém stojí černá vrána s křídly k letu pozdviženými.

Historické fotografie

Historie zámku Vranov nad Dyjí

Barokní zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15. století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků, v průběhu 16. století se tu střídali v krátkách intervalech různí majitelé jako například Dietrichsteinové, Streinové, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665.

Po částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů J. B. Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od J. M. Rothmayera. Další významnou součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.

V 19. století vlastnili vranovské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině 18. století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stal státním majetkem.

Podrobnější informace o historii zámku naleznete na jeho oficiálních stránkách.

Více informací

Historické fotografie

Historie vranovské přehrady

Největší vodní nádrž na Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930 až 1933. Na pravém břehu pod přehradní zdí je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času největší údolní přehrada v Československu s délkou jezera přes 30 km, dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí.

Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody, s využitím vodního živlu k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně.

První myšlenky na výstavbu přehrady se zrodily již na počátku 20. Století, ale i díky první světové válce se nenašel dostatek prostředků k realizaci. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady nově vzniklý stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny.

V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nejnovější poznatky získané při stavbách velkých přehrad po celém světě, vypracoval Zemský úřad v Brně.

V březnu 1930 se začala budovat údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, na kterém v průběhu stavby pracovalo na 2 tisíce lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934 a stala se největším vodním dílem na území ČSR.

Vranovská přehrada – základní technické informace

Účel nádrže: akumulace vody k nalepšení průtoku pro trvalé zajištění minimálního průtoku, vodárenský odběr pro skupinové vodovody Vranov, Moravské Budějovice, Dukovany, Znojmo, odběry pro závlahy, odběry drobných odběratelů, snížení povodňových průtoků, výroba elektrické energie ve vodní elektrárně, rekreace, rybářství

Nádrž

  • stálé nadržení – 31,840 mil. m3 332,00 m n.m.
  • zásobní prostor – 79,668 mil. m3 349,00 m n.m.
  • celkový objem – 132,696 mil. m3
  • zatopená plocha – 762,5 ha

Hráz

  • typ – betonová gravitační
  • kóta koruny – 353,94 m n.m.
  • šířka koruny – 7,00 m
  • délka hráze v koruně – 290,40 m
  • výška nade dnem – 47,00 m

Historické fotografie

 

Vyhledávací formulář

Zadejte hledaný text:

Zobrazit mapu stránek

Webkamera

Snímek z webkamery se aktualizuje každých 10 minut.

Více zde

Poslední přidaná fotogalerie

Menu - Elektronické služby

Kliknutím níže vyberte požadovanou elektronickou službu: