Portál krizového řízení pro JMK HZS Jihomoravského kraje - chování při mimořádných událostech Oficiální web Czech POINT

Památky Vranova nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století - podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu - nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.
Další informace naleznete na oficiálních stránkách.

 

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu. Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko - gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F. A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století.

 

Kaple sv.Ondřeje

Kaple sv.Ondřeje

Kapli, kterou tvoří rotunda s apsidou zaklenutá kupolí, je pozdně románskou stavbou z první poloviny 13. století. Barokní doba vtiskla asi v polovině 18. století svou podobu do její fasády s malbou Kristovy tváře na tzv. Veroničině roušce. V podzemním podlaží stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí kaple se dříve rozkládal hřbitov, v němž se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století.

 

Kaple Panny Marie Ochranitelky

Kaple Panny Marie Ochranitelky

Nachází se lese za statkem v blízkosti tzv. hraběnčiny louky. Založena v devadesátých letech 18. století Josefem Hilgartnerem z Lilienbornu jako chrámek zasvěcený antické bohyni Dianě (Dianatempel) - jeho interiér zdobily sochy postav z antického bájesloví. Helenou z Mniszku byla kaple nově vybavena a zasvěcena Panně Marii (Maria Schutz) někdy v druhé čtvrtině 19. století. Památka pozdně klasicizujícího výrazu a formy.

 

Mniszkův kříž

Mniszkův kříž

Mniszkův kříž umístěný na tzv. Křížovém vrchu, pochází z doby krátce po roce 1847. Nechala ho na počest svého zesnulého manžela Stanislava postavit majitelka zámku Helena z Mniszku, a to na místě, které si oblíbil a kam rád chodíval. Svědčí o tom polsko německý nápis na litinové desce zabudované do zděné podnože kříže: "Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku." Tato zajímavá regionální památka je součástí místní turistické stezky Karla Claryho.

 

Claryho kříž

Claryho kříž

Claryho kříž je krajinnou dominantou vyrobenou z blanenské litiny a postavenou v lese nad dnešní přehradní hrází. U jeho paty je na desce německý nápis: "Na památku mého přítele knížete Karla Claryho - 1831". Monument zřídil majitel panství a zámku polský hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý druh - spisovatel, malíř a humanista Karel Clary.

 

Morový sloup

Morový sloup

Morový sloup na náměstí je hodnotnou barokní památkou postavenou v roce 1713 majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná dramatickou epidemii tzv. černé smrti decimující Vranov v roce 1680, kdy na ni zemřelo 81 obyvatel městečka. Na jeho vrcholu stojí na zeměkouli Panna Marie Neposkvrněná, pod níž umístili autoři tohoto uměleckého díla čtyři morové patrony - sv. Rocha se psem, sv. Floriana ulévajícího z vědra vodu, sv. Šebestiána s šípy zabodnutými do hrudi a sv. Jana Nepomuckého držícího krucifix.

 

Felicitina studánka

Felicitina studánka

Felicitina studánka byla postavena v roce 1806 na úpatí braitavského vrchu pod zámkem Vranov nad Dyjí, u vstupu do tzv. Felicitina údolí. Její stěny zdobí reliéfní barevná vegetace z pískovce. Ve středu interiéru, zaklenutého kupolí s kazetováním, je nádržka, do níž je přiváděna voda z horní části přilehé stráně. Nad fasádním průčelím s umělecky hodnotným vlysem tančících nymf je v trojúhelníkovém štítě německý nápis: "Felicie hraběnka z Mniszku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu". Památka je součástí místní turistické stezky Heleny Mniszkové.

 

Lusthaus

Lusthaus

Lusthaus (lovecký letohrádek na Braitavě, těsně u státních hranic) – postaven během léta 1780 za vlády posledního vranovského Althanna Michala Josefa, a to na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku jako dvojpodlažní architektura – v pozdně barokním, ale zčásti již klasicizujícím duchu. Přízemí sloužilo jako přípravna jídel a odkladiště zvěřiny a šatstva, místnost v patře, prosvětlená řadou velkých oken, byla určena k hostinám a vůbec ke společenským účelům. Z leto- hrádku, který byl koncipován i jako vyhlídka, bylo možno dříve, do doby, než průseky, průhledy a komunikační osy lesoparku zarostly lesem, spatřit zámeckou vedutu. Památka je dnes ve správě Národního parku Podyjí, je opravena a slouží k příležitostným jednáním a k reprezentačním účelům.

 

Vranovská přehrada

Vranovská přehrada

Vranovská přehrada je největší vodní nádrží na Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930 až 1933. Na pravém břehu je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času byla největší údolní přehradou v Československu s délkou jezera přes 30km, která dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí. Dnes tvoří Vranovské přehrada především vyhlášenou rekreační oblast. Údolní nádrž, tradičně nazývaná „Moravský Jadran“, patří mezi nejteplejší přehrady v republice.

 

Pohraniční opevnění

Pohraniční opevnění

V letech 1935 až 1938 vznikl na hranicích republiky mohutný řetězec bojových železobetonových pevnůstek - tzv. řopíků, a to jako do hloubky členěný obranný systém s převládající možností bočních paleb. Celkem 19 bunkrů v strategicky důležitém Vranově se dochovalo v úplnosti. Jsou nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkem a mají jednotlivě, a zejména jako soubor charakter unikátní technické památky. Linie začíná těsně pod zámkem a pokračuje pak podél silnice k budovám bývalého statku a od něho přes Junácké údolí k přehradní hrázi.

Vyhledávací formulář

Zadejte hledaný text:

Zobrazit mapu stránek

Webkamera

Snímek z webkamery se aktualizuje každých 10 minut.

Více zde

Poslední přidaná fotogalerie

Menu - Elektronické služby

Kliknutím níže vyberte požadovanou elektronickou službu: